the change: Ludmila Andršová
16:45 25. listopadu 2014
pusťte v HD*
Takže. V první řade chci říct, že obdivuju všechny vlogerky světa, protože povídat si sama se sebou do foťáku je pěkně náročný! :D Hrozně moc jsem se smála než jsem opravdu začala mluvit. možná proto pak vypadám mega vážně, musela jsem se soustředit, abych se nesmála. Každopádně - nový díl the change je na tu.
Takže, teď nějakej ten příběh. Co a jak a proč :)
Uvěřila jsem, když mi bylo čerstvě 19. V 18 jsem o Bohu aktivně přemýšlela a věděla, ale přišlo mi to zbytečný, hloupý a starodávný, celý to křesťanství. Sama jsem dřív znala jenom katolický kostel a z toho plynuly všechny moje pocity o starodávnosti. Chtěla jsem si užít čtvrťák. Neužila, stál za prd. Nemohla jsem na školu kam jsem chtěla - chtěla jsem na konzervatoř na zpěv, klasická hudba, ale paní doktorka mi pár dní před odevzdáním přihlášky našla uzlíky na hlasivkách. To bylo dost na prd. Chvilku jsem plakala, ale jen chviličku. Pak jsem to hezky jako silná žena zahrabala do už tak plnýho pytle emocí.
Na konci čtvrťáku jsem zjistila, že jsem se vlastně nikam nedostala (tak nějak se v mé hlavě potvrdilo, že jsem jen hloupá bloncka). Nejen to, ale spousta dalších maličkostí mě najednou dostali do největší krize, co jsem kdy měla. I když jsem doma byla vždycky milovaná a nic mi "nechybělo", cítila jsem prázdno. Cítila jsem se nemilovaná, ošklivá a "ani toho kluka jsem neměla".
Měla jsem asi týden kdy jsem jen přežívala. Ale pak jsem se najednou úplně zlomila a začala plakat. Vzpomněla jsem si na Ježíše o kterým jsem slyšela, že umřel místo mě a vstal z mrtvých. Do té doby to pro mě byla kravina, nebo zajímavý příběh, ale v tu chvíli to pro mě byla jediná naděje, tak jsem se ho zeptala, jestli je. Nerozumím tomu, jak se to stalo, ale seděa jsem tam, brečela a mluvila s Ježíšem. Byla a jsem ním úžasně milovaná! A věděla jsem, že to je pravda.
Postupně léčil moje staré rány. Už vím, že jsem krásná, že vypadám přesně tak, jak mám. Vím, že nejsem jenom hloupá bloncka (je pravda, že už mám hnědé vlasy, haha) a studuju školu, která mě baví i jde. A navíc mi dal úžasného manžela!:))
Neznamená to, že je teď můj život jedno velký klubko štěstí. Naopak, prožívám i těžký věci a mnohem víc, než kdy jindy.. naučila jsem se totiž brečet!
Často se mě lidi ptají, proč křesťanství, když tak svazuje - když musím plnit různý úkoly. Ale pravda je, že mě Ježíš naprosto osvobodil. před tím jsem "potřebovala" spoustu věcí, abych byla šťastná, teď mám díky Němu neustálou radost a nic víc nepotřebuju. Ráda to přirovnávám k příběhu z mládí: Ve třetí třídě jsem se zamilovala do deváťaka. Jednou jsem pomáhala paní družinářce uklízet sníh před školou. Deváťák na mě mrkl!! Věděla jsem, že ten, koho "miluju" má rád, když pomáhám se sněhem, tak jsem pak pomáhala skoro každý den. (Můj vztah k němu skončil, když mi ukradl čokoládový figurky na Mikuláše. haha:D)
Bůh mě miluje a já jsem zamilovaná do něj. Proto se snažím, nebo nesnažím něco dělat. Je můj nejúžasnější tatínek a i když často věci pokazím, udělám tak, jak bych neměla, pořád mě miluje a bude milovat!
Klidně mi napište
Konec.
9 komentářů
Čtu každý tvůj článek Liduško. Jak o změně/proměně lidí tak i o modě. Věřím taky, ne moc v boha ale v něco ano. Dává mi to sílu a naději v lepší dny i život...:)
OdpovědětVymazatDěkuju moc Kristýnko!! já ráda koukám na ten Tvůj!!:)
VymazatLído, já vás "žeru" :). Moc mě váš blog baví a vy jste úžasná! Jen tak dál ;).
OdpovědětVymazatTo je skvělý! děkuju! moc to pro mě znamená! :))
VymazatAww. to je užasne, moc se mi líbí, jak si paní Ája paní Lídy váží, až tak, že jí vyká. to je krásně starodávné :D ;)
Vymazatjá vás žeru obě holky. :))
To je tak krásný blog, který má smysl..jsem dojatá..
OdpovědětVymazatDěkuju moc!:) Děkuju!
VymazatAhoj :) Tvoj blog som objavila len pred chvíľkou...a som za to veľmi rada. Páči sa mi, že hovoríš otvorene, ako jedna z mála, o viere a láske. O láske sa v dnešnej dobe hovorí predsa len málo. (a áno tak trošku som sa našla v tvojom príbehu ) :D
OdpovědětVymazatAhoj milá Nicoll, Tvého komentáře jsem si všimla až teď, ale hrozně moc mě potěšil a moc pro mě znamená to, co píšeš. Děkuju! :)
Vymazat