Už rok jsem PANÍ

22:28 19. srpna 2015


Rok se s rokem sešel a jsem zjistila, že jsem paní Andršová už přesně 12 měsíců. Hustý! Jsem vděčná! Uteklo to jako voda. Často se mě kamarádi ptají, jak nám to po tom roce jde, jak moc se změnily moje postoje k manželství, jak moc jsme se změnili my dva a tak vůbec. Proto jsem se rozhodla napsat k našemu výročí pár slov. Manželství stojí za to! :)


Článek o tom, že se budu vdávat a proč, byl jeden z prvních článků tady. Jmenoval se Je mi 21 a budu se vdávat  a když si ho teď zpětně čtu, nepřepsala bych ani řádku. Možná jen pár i/y a čárek bych doplnila, haha.


  • Ten pravý
 Velmi často se mě lidé ptají na otázku, jak jsem věděla, nebo jak vím, že je Vašek ten pravý. Je to docela jednoduchý. Když jsem se před rokem rozhodla říct mu své "Ano", stal se pro mě Tím pravým. :)
Vím, že stejně tak, jako je Vašek jiný teď, bude jiný i za 3 roky a za 10 let to bude úplně jiný Vašek, ale to je fuk. Je to můj Pravý a má na prvním místě Boha a o tom to je. 

  • Největší šok
Ten pro mě nastal, když jsme se vrátili po skoro 5-ti týdenních líbánkách. Líbánky byly super krásný, byli jsme v Chorvatsku a pak v USA (článek zde). Jedna velká pohádka! A po návratu jsme najednou spadli do reality. Najednou jsme viděli každý ty nejhorší vlastnosti toho druhého (často pramenící jenom z naší vlastní pýchy). V tu chvilku jsem věděla, že nejdůležitější je, upnout se na Boha, na Ježíše. Hrozně mi pomohla knížka, co jsem četla už před svatbou, Smysl manželství (The Meaning of Marriage) od Timothy a Kathy Keller. Je skvělá nejen v tom, že ji napsali manželé spolu. Doporučuju všem, ať už jste nebo nejste ve vztahu a ať už jste nebo nejste křesťané, je super :)

  • Škola
Dost zajímavý mi přijde to, že moje školní výsledky se od doby co jsem vdaná jenom zlepšují. Myslím, že je to tím, že si reálně uvědomuju investici, kterou tím naše rodina dělá (ušlý zisk a podobně) a taky vím, že mě v tom Váša podporuje a chce, abych dělal věci pořádně nebo vůbec.

  • Co jsem se za ten rok naučila?
Naučila jsem se hlavně jednu věc - jak moc jsem sobecká (a pak ještě umývat pořádně nádobí). Zjistila jsem, jak hrozně moc mi záleží na mém vlastním pohodlí, na mé vlastní pravdě, na mojí "důležitosti a hrdosti". Přijde mi až legrační, jak moc "nesobecká" jsem si připadala dřív. 

Aby nedošlo k nedorozumění - rozhodně to není tak, že by mi Vašek říkal jak moc jsem kdy sobecká - vůbec ne. Nic mi neříká a nemusí. Uvědomuju si to v běžných situacích. Uvedu jednoduchý příklad. Třeba umývání nádobí. Ze začátku mě vždycky napadaly myšlenky jako: "Proč to jako neudělá Vašek, když má čas." a další podobné myšlenky. 

Pravda je taková, že Vašek rád a dobře vaří, proto většinou vaří on. Máme pravidlo, že jeden vaří, druhej umývá. Takže většinou, když umývám nádobí, umývám ho potom, co Vašek uvařil. A místo toho, abych byla vděčná za to, že mám manžela, který skvěle vaří, vztekám se ve své hlavě, proč to "musím dělat já", jakoby můj čas v tu chvíli byl mnohem důležitější, než ten jeho, když nám vařil. Je to takový koloběh myšlenek a narážení na to, jak moc myslím hlavně na sebe. 

  • Malé radosti, v kterých mě Váša učí a vede mě blíž k Bohu
Skoro každé ráno nám Váša chodí pro čerstvou snídani. :) 
Skoro každé ráno čte Bibli.
Váša má neskutečnou lásku pro lidi, o které se jako pastor stará.
Vašek se stará snad o každé přátelství, které má, snaží se ho budovat.
Váša nedělá věci bezdůvodně. Nedělá věci, co mu říká společnost, jenom proto, že to říká společnost. 
Pomáhá mi a podporuje mě v tom, v čem věřím, že mám povolání a chodí se mnou na rande, kde si se mnou povídá o všem. :)
...A spoustu dalších věcí, díky kterým si ho hrozně vážím a díky kterým ho ráda následuju a důvěřuju mu ve vedení naší rodiny.

Je asi milion věcí, co se pořád učíme a lidé, co se pohybují v našem okolí, by Vám mohli povídat. Není to žádná malovaná idylka. Učíme se trpělivosti, jak zacházet s penězi, jak si plánovat čas, jak spolu trávit co nejlépe čas, jak spolu mluvit v lásce, jak mít ve všem na prvním místě Boha.
Je super, že máme na Kostele Jinak další manželské páry, se kterýma se můžeme scházet a oni nás učí a inspirují v tom, jak se zlepšovat.



Vím, že se budeme takhle učit celý život a jsem hrozně vděčná za první rok, který jsme spolu mohli zatím prožít :)



You Might Also Like

3 komentářů

  1. Krásný článek! Jen ať to trvá! Jste oba úžasní lidé:)))

    OdpovědětVymazat
  2. Jednou bych to chtěla mít podobne. :) z toho, jak pises jde velmi vidět, jak si Vaška vazis a milujes ho :) urcite jste pro spoustu lidí skvělým vzorem ;)
    Právě jsem na cestě za pritelem, tak mě tvůj článek velmi povzbudil a jeste více naladil. :3

    OdpovědětVymazat